Exekuce – rady, zkušenosti o exekucích

Směnka je úvěrový cenný papír, obsahující zákonem přesně stanovené údaje, ze kterého vyplývá dlužnický závazek, který dává majiteli směnky nesporné právo požadovat ve stanovenou dobu stanovenou částku. Konkrétní forma naopak stanovena není: Při splnění faktických náležitostí platí i směnka na pivním tácku. Pro platnost směnky není vyžadováno úřední ověření podpisů: Takové ověření by mělo nejspíše formou notářského potvrzení přímo na směnce. Ale protože směnka není dvojstranná smlouva o úvěru, nýbrž jednostranný akt uznání dluhu, i notářův podpis by byl brán jako uznání závazku, a tedy i notář sám by se stal ručitelem (avalistou).
Splatnost směnky může být stanovena „na viděnou“, tj. směnka se stává splatnou kdykoliv při předložení, ke kterému musí dojít nejpozději do jednoho roku po vystavení směnky. Dále může být splatnost směnky stanovena „na určitý den“, tzn. že směnka je splatná v konkrétní den na ní uvedený. Původní lhůta splatnosti však může být prodloužena tzv. prolongací směnky. Je nutno, aby s tímto úkonem souhlasily všechny zúčastněné strany (věřitel, dlužník, případně směnečník). Před uplynutím splatnosti může být směnka odkoupena obchodní bankou. Tato situace se nazývá eskont směnky; žadateli je poskytnut tzv. eskontní úvěr.
Výhodou směnek je zejména to, že jsou nesporným závazkem, což znamená, že ten, kdo má v dispozici originální směnku a legitimuje se jako její oprávněný majitel, prokázal své právo na její zaplacení dostatečně; dlužník, který se hodlá své povinnosti směnku zaplatit bránit, pak musí své důvody obrany nejen tvrdit, ale i prokázat.
Nevýhodou směnek je to, že musí být vystavena se zákonem stanoveným obsahem a pokud některá z jejích podstatných náležitostí chybí, pak směnka není platná.
Protože je směnka jednostranný akt/papír, vymyká se podvojnosti účetního systému: na rozdíl od párovosti přijatých/vydaných faktur nebo stvrzenek, které se u obou stran uchovávají, se směnka po vyrovnání likviduje: např. spálením. Historicky pak může být jedinou připomínkou existence směnky pouze poznámka na pokladním dokladu nebo taková poznámka nemusí zbýt vůbec žádná: směnka se pak může stát zpětně nevysledovatelnou.
K tomu, aby byla směnka platná a umožnila tak jejímu majiteli uplatnění příslušných práv na uhrazení konkrétní finanční částky, musí obsahovat některé základní náležitosti:

• označení v textu, že jde o směnku (nadpis SMĚNKA nestačí)
• bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu, v případě směnky VLASTNÍ
  • nebo kombinovaně slib zaplatit uvedenou sumu jako původní jistinu a k ní úrok určený procentní sazbou fixně k datu nebo p.a. (roční).
• bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu, v případě směnky CIZÍ
• jméno toho, kdo má platit (směnečník / akceptant / příjemce), v případě směnky CIZÍ
• jména dalších ručitelů (aval, avalisté), v případě směnky VLASTNÍ
• údaj splatnosti:
  • na viděnou (při předložení) = vistasměnka
  • na určitý čas po viděné = časová vistasměnka
  • na určitý čas po vystavení směnky = dato směnka
  • na určitý den = směnka fixní
• údaj místa, kde má být placeno
• jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno (remitent)
• datum a místo vystavení směnky (i jen město stačí)
• podpis výstavce (adresa není nutnou náležitostí, usnadní však dokazování, kdo je výstavcem – viz směnečný a šekový zákon)

Pro platnou směnku není vyžadován žádný tiskopis ani úřední ověření podpisů. Směnka může být napsána ručně nebo strojem. Také je možno (i když ne nutno) využít předtištěných tiskopisů, do kterých je nutno doplnit předepsané údaje.

Bezúročné období je doba, během které můžete svůj dluh na kreditní kartě uhradit bez jakéhokoli úroku. Pokud to tedy provedete do stanoveného dne, neplatíte žádný úrok.

Banky u délky bezúročného období uvádějí slůvko „až“ z toho důvodu, že ji počítají od prvního dne měsíce.

Pokud je bezúročné období 55 dnů a vy použijete kreditní kartu první den v měsíci, máte na splacení celkového dluhu na kartě ještě 25 dnů z následujícího měsíce a celkové bezúročné období je skutečně 55 dnů.

Pokud však na kreditku nakoupíte poslední den v měsíci, máte na úhradu dluhu opět 25 dnů z následujícího měsíce, ovšem bezúročné období se vám zkrátí pouze na 25 dnů.

ALE POZOR
Bezúročné období u kreditních karet se u většiny bank vztahuje pouze na bezhotovostní operace. Při výběru hotovosti vám banka úrok počítá už ode dne výběru.

Dlužníci z řad lidí v rekordním množství žádají soudy, aby jim umožnily vyhlásit osobní bankrot. Počet insolvenčních návrhů u fyzických osob v únoru vzrostl meziročně o 95 procent. Podmínkou odmáznutí i více než poloviny dluhů je to, že pět let budete žít na životním minimu, dodržíte bez jediného vynechání přísný splátkový kalendář, a vše, co si případně vyděláte navíc, pošlete věřitelům.

„Počet insolvenčních návrhů fyzických osob – spotřebitelů je rekordní. Od začátku roku 2008 bylo povoleno více než 10 tisíc oddlužení. To znamená, že osobní bankrot byl prohlášen na jednoho z každého tisíce obyvatel. A jak ukazují letošní čísla, tento podíl stále roste,“ uvedla Miloslava Osvaldová z Creditreform.

Povinnost banky odepsat z účtu povinného peněžní prostředky ve výši odpovídající vymáhané pohledávce oprávněného a tyto peněžní prostředky oprávněnému vyplatit se realizuje maximálně ve dvou termínech. Je-li v den následující po dni, kdy banka obdrží vyrozumění o právní moci usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, na účtu povinného dostatek prostředků k uspokojení vymáhané pohledávky s příslušenstvím, vyplatí banka pohledávku oprávněnému.

Pokud však prostředky na účtu nedostačují k plnému uspokojení oprávněného, banka poukáže oprávněnému jen ty peněžní prostředky, které jsou na účtu. Po tomto dni má banka povinnost sledovat účet povinného a oprávněnému vyplatit zbytek neuspokojené pohledávky, jakmile to umožní stav prostředků na účtu. Toto období ,,sledování účtu“ trvá pouze 6 měsíců a končí dnem, který se svým označením shoduje se dnem, kdy byla banka vyrozuměna o právní moci (tj. obdržela-li banka vyrozumění např. 23.11.2008, je rozhodným posledním dnem 23.5.2009). Po tomto dni banka vyplatí oprávněnému zbytek peněžních prostředků na účtu, anebo oprávněnému sdělí, že na účtu povinného nebyly peněžní prostředky.

Už od 1.7.2009 vstoupila v platnost novela tohoto zákona, kdy byl zaveden institut doručovací adresy a všem občanům se adresa trvalého pobytu změnila na adresu doručovací. Nyní se vše zasílá na adresu trvalého pobytu a i když si to adresát nevyzvedne, bere se to za doručené. Pro ty, co se nezdržují na adrese trvalého pobytu, je možnost na obecním úřadě v místě trvalého pobytu nahlásit jakoukoli doručovací adresu. Tím se tato dostane do Centrálního registru obyvatel a od data nahlášení se musí vše posílat na ni. Ale i přes rozáhlou informační kampaň, to lidi neudělali.

Evidenci uzavřených smluv o stavebním spoření vede ministerstvo financí. Exekutor se o spoření dlužníka dozví nahlédnutím do jeho databáze nebo se dotáže konkrétní stavební spořitelny. Není tedy možné, aby je dlužník před exekutory utajil. „Stavební spoření je vázáno na osobu majitele účtu, takže jakmile už exekutor jednou po stavebním spoření začne pátrat a ono existuje, tak jej zjistí, protože na tyto informace má ze zákona nárok,“ doplňuje soudní exekutor Tomáš Vrána z Exekutorského úřadu v Přerově.

Proces exekuce se řídí ustanovením Občanského soudního řádu. Po doručení exekučního příkazu stavební spořitelna účet klienta zablokuje až do výše vymáhané pohledávky. Klient tak přichází o možnost svobodně nakládat se svými penězi. Stavební spořitelny klienta automaticky o zablokování účtu neinformují. Tuto informaci by měl obdržet od exekutora. Od zablokování peněz na účtu do doby doručení právní moci uplyne několik měsíců. V tomto období má dlužník šanci dluh uhradit.

Jakmile stavební spořitelna dostane vyrozumění o právní moci, nejpozději následující den vyplatí exekutorům peníze z klientova účtu. Je-li na účtu dostatek peněz pro úhradu klientova závazku, po vyplacení se blokace účtu zruší a klient opět může se svou smlouvou nakládat, jak potřebuje.

Článek 12
(1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.
(2) Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon.
(3) Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy.

Podle občanského soudního řádu exekutor nesmí zabavit pouze věci, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění pracovních úkolů nebo výkonu podnikatelské činnosti a věci, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. Jedná se zejména o oděvy a obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten, zdravotnické potřeby a pomůcky a hotové peníze do 1.000,– Kč.

Nenechte se však mýlit, že stačí, když prohlásíte všechny věci za běžné vybavení domácnosti nebo věci potřebné k plnění pracovních úkolů či podnikání a exekutor vyjde naprázdno! Postel, stůl, židle, sporák, asi i lednička a pračka běžným vybavením domácnosti jsou, ale třeba mikrovlnná trouba, myčka nádobí, televizní přijímač a veškerá spotřební elektronika už nikoliv. Pokud se povinný živí jako taxikář, automobil k plnění pracovních úkolů potřebuje, ale pokud s ním jen jezdí do práce, tak nikoliv. Věci, které povinný nezbytně potřebuje k podnikání zabavit nelze, ale exekutor může prodat celý jeho podnik (živnost, firmu), popř. jeho část atd.

Nic mi tu nepatří

Téměř každý povinný se při zabavování movitých věcí brání tím, že mu nic z nich nepatří. Vybavení bytu je rodičů, vkladní knížka manželky a auto kamaráda, takže není co zabavit. Omyl! Exekutor může zabavit téměř všechny věci, o nichž se má důvod domnívat, že patří povinnému. Znamená to věci, které povinný užívá nebo jsou uloženy v bytě, v němž se zdržuje. Pokud to budou věci někoho jiného, musí to tato osoba prokázat a neprodleně podat tzv. vylučovací žalobu k soudu, který exekuci nařídil.

Pozor také na účelové převody a skrývání majetku! Lehce lze takovýto postup pokládat za maření úředního výkonu rozhodnutí a poškozování věřitele. Zjistí-li exekutor, že povinný takto postupuje, může na něj podat trestní oznámení a všechny tyto úkony prohlásit za neplatné a to i se zpětnou platností, takže ani antidatování smluv nepomůže.

Exekutor také může povinného předvolat k prohlášení o majetku. Pokud by vyšlo najevo, že v něm povinný uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, byly by vůči němu vyvozeny trestněprávní důsledky.

Společné jmění manželů tvoří

a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,

b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

Zúžení společného jmění manželů

a) formou notářského zápisu

b) soudnín příkazem

Ovšem zúžením SJM můžete ochránit pouze majetek pro případné dluhy v budoucnu, ochrana nebude fungovat zpětně na dluhy již vytvořené.

Do čisté mzdy se pro účely srážek započítávají i náhrady mzdy, odměny za pracovní pohotovost, mzdové příplatky, čisté odměny za vedlejší činnost, kterou pracovník vykonává u stejného zaměstnavatele vedle svého hlavního pracovního poměru. Nezapočítávají se do ní však částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách.